Panel expertů zahájil práci. Začínáme participací a komunikací

20. 2. 2026

Panel expertů zahájil práci. Začínáme participací a komunikací

Dne 12. února 2026 se v brněnském prostoru Kongresák space uskutečnilo první setkání pracovních skupin Panelu expertů zaměřené na participaci, osvětu a komunikaci v rámci implementace Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje (KAP JMK). Setkání otevřelo novou fázi spolupráce, jejímž cílem je posílit zapojení veřejnosti a aktérů v území do klimatických opatření – nikoli formálně, ale skutečně a dlouhodobě.

Participace jako předpoklad úspěšné transformace

Cíl oblasti Participace a osvěta je ambiciózní, ale jasný: V roce 2030 veřejnost v Jihomoravském kraji adaptační a mitigační opatření nejen přijímá, ale aktivně podporuje a rozvíjí, s vědomím jejich přínosu pro sebe i pro společnost jako celek.

To znamená, že klimatická opatření nejsou „projektem úřadu“, ale společným úsilím obcí, institucí, škol, firem i občanů. Při rozhodování o jejich implementaci musí zaznívat hlasy a potřeby všech dotčených tak, aby změny posilovaly pocit vlivu a spoluodpovědnosti.

Řízení spolupráce, nikoli institucí

Implementace KAP JMK stojí na principu, který byl na setkání opakovaně zdůrazňován: KAP není „plán kraje“, ale rámec pro spolupráci napříč sektory.

Jihomoravský kraj zde nevystupuje jako autorita, ale jako jeden z aktérů. Inspirací je model spolupráce známý z Regionální inovační strategie JMK, kde je klíčová koordinace, sdílení informací a respekt k autonomii jednotlivých institucí.

Panel expertů tak není formálním poradním orgánem, ale pracovní a partnerskou platformou, která má přinášet konkrétní návrhy, reflexi praxe i podporu realizace aktivit v území.

Co přineslo první setkání zaměřené na participaci a komunikaci?

Účastníci otevřeně diskutovali, jakou roli má skupina v rámci implementace KAP JMK skutečně sehrát. Shodli se, že její přínos nespočívá v formálním připomínkování dokumentů, ale v aktivní expertní a konzultační podpoře implementace, ve spolutvorbě konkrétních aktivit a ve sdílení zkušeností z terénu. Důležitou součástí má být také schopnost identifikovat bariéry participace v území – ať už se týkají kapacit obcí, komunikace s veřejností nebo důvěry mezi aktéry. Zaznělo, že pracovní skupina má fungovat pružně, s jasně definovanými pracovními liniemi a s reálnou vazbou na Radu pro klima i další tematické pracovní skupiny, aby její práce měla konkrétní dopad.

Jedním z hlavních témat byla příprava regionální roadshow KAP JMK, která má v roce 2026 aktivovat území, pracovat s obcemi a sdílet dobrou praxi. Diskuse se soustředila na to, co má být skutečným přínosem pro obce – zda především inspirace a příklady dobré praxe, praktické nástroje a metodiky, nebo prostor pro otevřené sdílení problémů. Shoda panovala na tom, že izolovaný přístup nefunguje. Obce potřebují kombinaci inspirace a konkrétních nástrojů, ale zároveň bezpečný prostor pro sdílení zkušeností. Klíčové je, aby formát nebyl založen na jednostranných prezentacích, ale umožňoval interakci a aktivní zapojení účastníků.

Součástí roadshow bude také tematická výstava, která bude součástí i dalších akcí, například v rámci veletrhu URBIS. Diskutovalo se, jaké formy vizualizace a interaktivity jsou při vysvětlování klimatických témat nejúčinnější, jak pracovat s prvky gamifikace a jak komunikovat klimatická témata srozumitelně a bez zbytečné polarizace. Opakovaně zazněla potřeba pracovat s konkrétními příklady z regionu, používat jednoduchý jazyk a hledat formáty, které osloví i neodbornou veřejnost, nikoli pouze odborné publikum.

Co bude dál?

V oblasti osvěty veřejnosti je nastaveno několik klíčových systémových kroků, které mají dát komunikaci o klimatu v Jihomoravském kraji jednotný rámec a zároveň ji dělat profesionálně a dlouhodobě.

Budeme usilovat o to, aby se komunikace o klimatu v Jihomoravském kraji stala srozumitelnou, praktickou a dlouhodobě udržitelnou součástí života lidí. Lidé budou pravidelně získávat jasné informace, které je inspirují ke konkrétním krokům, a budou mít příležitost účastnit se diskusí i setkání zaměřených na skupiny, které se dosud často neangažovaly.

Vedle komunikace bude důraz kladen i na praktické motivační aktivity. Chceme vytvářet snadný přístup k neformálnímu vzdělávání a praktickým workshopům, kde si děti, mládež i dospělí vyzkouší opatření přímo v praxi – od péče o zeleň a pěstování po úspory energií a udržitelnější hospodaření s odpady. V rámci pravidelného programu workshopů a studijních cest chceme vzdělávat vedení obcí, jak opatření implementovat tak, aby byla funkční a akceptovaná místní komunitou.

Součástí nastavení je také to, aby kraj průběžně ukazoval, co se daří: každoročně srozumitelně zveřejňovat pokrok v realizaci klimatických opatření a spojovat to s pozvánkami k zapojení. Díky tomu budou lidé vidět jak se opatření realizují a jak mohou sami přispět. Komunikace se tak nestane jen zdrojem informací, ale praktickým nástrojem, který snižuje konfliktnost, motivuje k akci a postupně činí udržitelná opatření přirozenou součástí každodenního života v kraji.

Proč to dělat společně, když už aktivity existují?

V Jihomoravském kraji už dnes působí řada silných aktérů, kteří se tématu klimatu věnují. Realizují kvalitní programy, kampaně i vzdělávací aktivity. Problémem tedy není absence iniciativ, ale jejich roztříštěnost, nerovnoměrné pokrytí území a často i chybějící dlouhodobé strategické provázání.

Spolupráce v rámci Panelu expertů nemá tyto aktivity nahrazovat ani centralizovat. Jejím cílem je vytvořit rámec, ve kterém se jednotlivé iniciativy propojí, doplní a posílí. Novou hodnotou má být zejména koordinace témat a časování kampaní, sdílení dat a evaluací, společné nastavování narativů a reakcí na mýty, ale také vzájemné učení se mezi sektory. Panel má umožnit, aby se zkušenosti z terénu rychleji promítaly do krajských strategií a aby kraj naopak systematicky podporoval to, co už v území funguje.

První setkání Panelu expertů nepřineslo hotový plán aktivit ani jasně vytyčenou cestu do roku 2030. Bylo především příležitostí se potkat, otevřít důležitá témata a začít si vyjasňovat role jednotlivých partnerů. Klimatická transformace není jen technický projekt, ale dlouhodobý společenský proces, a právě proto bude klíčové, jak se nám podaří spolupracovat, komunikovat a zapojit do procesu další aktéry. První schůzka tak byla hlavně startem společného ladění rolí a hledáním způsobů, jak spolu posunout klima i společnost vpřed.

Rada pro klima a panel expertů

Rada pro klima poskytuje doporučující stanoviska orgánům Jihomoravského kraje ohledně rozhodování v otázkách klimatických opatření a politik. Schvaluje strategický rámec, průběžná hodnocení a prioritizaci témat. Určuje směry a trendy, kam zaměřit pozornost a vyvolává diskuze o aktualizaci Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje (KAP JMK). Rada se vyjadřuje konsenzuálně nebo hlasováním a pověřuje manažera KAP JMK exekutivními úkony.

Panel expertů je složen z odborníků (jednotlivců i firem) v jednotlivých tematických oblastech Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje, kteří mohou být přizváni k účasti na jednání nebo jiné spolupráci s orgány implementace KAP JMK. Jejich stanoviska slouží zejména ke strategickému zhodnocení proveditelnosti, efektivity a relevance navrhovaných kroků v rámci implementace KAP JMK.

Samotná účast v Radě nebo v Panelu je dobrovolná a a svou činnost vykonávají bez nároku na odměnu, protože vnímají význam spolupráce při naplňování Klimatického akčního plánu JMK. Pracovní skupiny se setkávají zpravidla čtyřikrát ročně a mezi setkáními spolupracují podle potřeby na konkrétních úkolech. Pracovní skupiny jsou složené ze zástupců obcí, institucí, neziskového sektoru, firem i akademické sféry, kteří do něj vstupují na základě své odbornosti a zkušeností z praxe.

Pracovní skupinu Participace a osvěta ke dni 31. 1. 2026 tvoří:

  • CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny, AV ČR v. v. i.
  • JINAG – Jihomoravská agentura pro veřejné inovace, spolek
  • Krajský úřad Jihomoravského kraje
  • Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, příspěvková organizace
  • Magistrát města Brna
  • Masarykova univerzita Brno
  • Mendelova univerzita Brno
  • Nadace Partnerství
  • Veterinární univerzita Brno
  • VÚK – Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.
  • VÚMOP – Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy
  • Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.

Pracovní skupinu Komunikace ke dni 31. 1. 2026 tvoří:

  • JINAG – Jihomoravská agentura pro veřejné inovace, spolek
  • Krajské sdružení NS MAS ČR
  • Jihomoravského kraje, p.s.
  • Lesy ČR
  • Masarykova univerzita Brno
  • Mendelova univerzita Brno
  • Vysoké učení technické v Brně
Přejít nahoru